Historie VSL

Vídeňské svobodné listy (VSL) vychází od roku 1946.

Stručný přehled historie Vídeňských svobodných listů

1946 / 1 = první vydání VSL  

Založení

Vídeňské svobodné listy vyšly poprvé 26. ledna 1946, a to jako tiskovina navazující na předválečnou dobu, kdy ve Vídni vycházela celá řada česky psaných periodik. V poválečném Rakousku byla nouze o vše, také o novinový papír, a majitel jediné česko-vídeňské tiskárny, Lidové tiskárny, která bývala v Dělnickém domě na Margaretenplatz 7, Antonín Machát se hned po válce i s tiskárnou odstěhoval do Prahy. Vídeňské svobodné listy se tak začaly tisknout v nedaleké tiskárně Vorwärts. Co nový týdeník na svých stránkách řešil přednostně, byla reemigrace do Československa a také tehdejší poválečné a politické problémy. Kvůli reemigraci si mnozí kladli otázku, zdali česky psaný vídeňský tisk bude do budoucna vůbec potřebný. Tehdejší redakce sestávala z představitelů česko-vídeňských sociálních demokratů, národních socialistů, komunistů a lidovců. Vůdčí myšlenkou redakce byla jednota menšiny bez ohledu na stranickou nebo spolkovou příslušnost. První vydání vyšlo v nákladu 10 000 kusů a prodávalo se za cenu 30 grošů.

1946 / 1 = první vydání VSL  

 Rozkol

Už samotné zadání vytvořit názorově vyvážené médium, v němž se najdou zastánci i protilehlých politických stran a vyhraněných společenských uskupení, musel představovat ohromnou výzvu. Vyvažování postojů a zájmů v redakci bylo čím dál tím náročnější, čím více přibývalo prokomunistických příspěvků, až situace vyvrcholila úplným rozkolem po převzetí moci v Československu komunistickou stranou v únoru 1948. Vídeňské svobodné listy pod vedením Františka Pakosty zprvu podpořily komunistickou interpretaci událostí. Po dramatickém propuštění šéfredaktora na hodinu a přesunu redakce z Drachengasse 3 (hotel Pošta) na novou adresu Margaretenplatz 7 vyšlo první číslo vytvořené novou, demokraticky smýšlející redakcí s týdenním zpožděním 24. dubna 1948. Komunisticky orientovaná část redakce už 1. května 1948 začala vydávat Vídeňské menšinové listy, později Krajanské noviny, reprezentující Sdružení Čechů a Slováků, stranící komunistickému režimu v Československu. Až do sametové revoluce se ideologické rozpory v menšině odehrávaly na stránkách novin obou střechových menšinových organizací, kde Vídeňské svobodné listy reprezentovaly spolky sdružené v Menšinové radě, které se hlásily k myšlence demokracie.

Návrat k jednotě

Listopad 1989 přinesl nejen demokratické změny v Československu, ale i pozvolnou vstřícnost do dosud znepřátelených skupin v menšině. Vzájemné sbližování bylo korunováno ustavením českého poradního sboru při Úřadu spolkového kancléřství v roce 1994, kde se zastoupené spolky shodly na škole, médiích a mládeži jako společných prioritách.

Od devadesátých let do současnosti

Tíživou finanční situaci v osmdesátých letech vyřešil spolek České srdce, který se stal majitelem, vydavatelem a nakladatelem novin a zůstal jím do roku 1996, kdy díky novým dotacím z poradního sboru mohlo vlastnictví Vídeňských svobodných listů přejít zpět na Menšinovou radu. Od přelomu tisíciletí noviny zažily několikeré střídání šéfredaktorů. Za redakčním stolem se vystřídali Jindřich Brázdil, Georg Matal, Otto Češka, Ivan Hlava, Petr Gregory, Hana Herdová, která ve funkci setrvala nejdéle, a Tereza Chaloupková. Od 1. února 2023 je šéfredaktorkou Dagmar Toufarová.
Náklad novin od roku 2004 zůstává stabilní, rozsah se postupně zvětšoval z 12 stran na 20-24 stran měsíčně. Zárukou stability je dobrý vztah k Menšinové radě jako vrcholnému reprezentantu české a slovenské menšiny v Rakousku, jíž od roku 2002 předsedá Pavel Rodt.

Poslání

Vídeňské svobodné listy již téměř 80 let informují o událostech především v menšině, ale i v České republice, na Slovensku, v Rakousku a ve světě. Představují jedinečnou kroniku života menšiny od konce druhé světové války až po současnost, kdy byly svědky i samotnými aktéry ideových sporů.
Ať už se bude menšina vyvíjet jakkoliv, bude vždy potřebovat informační platformu, jejíž podoba se může proměňovat, její poslání však zůstane stejné.

Zdroj: Katalog k výstavě „70 let Vídeňských svobodných listů 1946–2016“, Alexandra Blodigová, Jan Cebe: Vídeň 2016

VSL ve vysílání ORF a jiných médiích

20. 6. 2022 | Rádio Dráťák Magazín

Šéfredaktorka Hana Herdová | Jedna dlouhá éra menšinových novin končí, další začíná

Za osmnáct let člověk dospěje, překročí hranici do světa dospělých. Stejně tak dlouho s veškerou energií vedla Hana Herdová redakci Vídeňských svobodných listů. Jak sama říká, vidí v nich tak trochu své dítko – dítko, které je připravené na další výzvy a i nadále tu být pro své čtenářky a čtenáře.

Vysílání v češtině zde.
Vysílání v němčině zde.

13. 6. 2022 | Rádio Dráťák Magazín

Hana Herdová předává redaktorskou štafetu

Mezi vídeňské Čechy se vžila velice rychle. Spolkový život jí také zanedlouho začal být hodně blízký. Hana Herdová začátkem června předala své šéfredaktorství dnes už nejstarších českých novin ve Vídni, které poprvé začaly vycházet po druhé světové válce.

Vysílání v češtině zde.

23. 2. 2022 | Rádio Dráťák Magazín

Na Mezinárodní den mateřského jazyka s redaktorkami Helenou Basler a Hanou Herdovou

Svět oslavoval tento významný den minulý pátek, a proto si i Magazín Rádio Dráťák pro Vás připravil speciální vysílání o češtině ve Vídni. O její zachování se starají také menšinové tiskoviny. Pondělními hosty jsou šéfredaktorky časopisu Kulturní klub Čechů a Slováků v Rakousku a novin Vídeňské svobodné listy.

Vysílání v češtině zde.
Vysílání v němčině zde.

V roce 2016 oslavily Vídeňské svobodné listy 70 let

VÍDEŇSKÉ SVOBODNÉ LISTY vycházejí od ledna roku 1946 a navázaly tak na předválečnou tradici českých, potažmo československých tiskovin vydávaných v Rakousku v době meziválečné a ještě dříve z doby monarchie, ale na novém základě kooperace všech různorodých linií a názorových směrů v menšině, která je rozmanitá jako každá jiná společnost. Úkol to byl nelehký, především pak v době, kdy dění ve staré vlasti – v Československu – po roce 1948 mělo vliv také na náš menšinový život.

 

Reprint prvního vydání VSL

Článek z katalogu výstavy 70 let VSL

K výstavě „Vídeňské svobodné listy – 70 let“

U příležitosti konání výstavy byl vydán 70stránkový katalog k výstavě. O katalog lze požádat a domluvit se na způsobu předání nebo zaslání v redakci. Kontakt najdete zde.

Výstava k 70. výročí Vídeňských svobodných listů přináší ohlédnutí za sedmdesátiletou historií listu, který vznikl v roce 1946 v návaznosti na více než stoletou historii vydávání česky psaných novin ve Vídni. Na 16 panelech sledujeme stručný přehled historie českých novin ve Vídni a především vývoj Vídeňských svobodných listů od jejich vzniku až po současnost. Pozornost je věnována obsahu a jeho změnám – od informačního pramenu o repatriaci krajanů do staré vlasti, přes list s vyhraněným postojem k tehdejšímu režimu v Československu, přinášejícím informace také o menšinovém životě, až po současný list, věnující se převážně životu Čechů ve Vídni a v Rakousku.

Souběžně výstava podává základní informace o zastřešující Menšinové radě, která byla – vedle spolku České srdce – po dlouhá léta a je i v současnosti majitelem, nakladatelem a vydavatelem listu. Seznamuje nás ve sledovaném období s několika významnými osobnostmi české menšiny ve Vídni a šéfredaktory listu na pozadí významných historických událostí v Rakousku i v Československu.

V chronologické posloupnosti výstava zmiňuje vznik nových států po rozpadu Rakousko-Uherska, období první republiky – vše v pojetí české menšiny. Věnuje pozornost odboji vídeňských Čechoslováků za druhé světové války, založení Československého ústředního výboru ve Vídni, ideový rozkol v menšině po únorovém komunistickém převratu 1948, příchod emigrantů z Československa po osudových letech 1948 a 1968 i signatářů Charty 77, a konečně pád komunistického režimu roku 1989, který ve svém důsledku vedl k postupnému překonání rozkolu v menšině.

Dějinnou zkratku uzavírá pohled na současnost a optimistický výhled do budoucnosti menšiny, charakterizovaný zejména úsilím o udržení mateřského jazyka, zejména prostřednictvím tradice česko-vídeňského školství, tiskovin a spolkové činnosti.

Odkazy k výstavě